Michal Horáček

Enterprise Marketing Lead, Microsoft

Ve dvou patrech tu sídlí Microsoft a ve dvou Skype. Páté patro je pak tematicky sportovní, šesté je takové vědecké, sedmé patro zase hudebně-filmové, a osmé patro je přírodní, relaxační – tady je i moje oblíbená “horská” zasedačka, které říkáme Aspen. Ve sportovním patře je kulečník, boxovací pytel, pingpong, šipky nebo podložky na jógu. Vědecké patro máme uzpůsobené pro soustředění, je tam hodně modré barvy. Jako světla jsou tam pověšené třeba chemické baňky.

Když jsme se měli stěhovat, mohli jsme se přihlásit jako tzv. “ambasadoři změny” a dobrovolně se podílet na procesu stěhování nad rámec své práce. Projektu jsme říkali “change is cool.“ Měli jsme pravidelné schůzky, kde jsme v návaznosti na dohodnutou koncepci nových kanceláří vymýšleli, co všechno by v nich mělo být. Návrhy jsme sdíleli na interní sociální síti nebo emailem a kolegové nám na ně dávali zpětnou vazbu. Když jsme vybírali kávovary, měli jsme testování konkrétních vzorků kávy, společně jsme vybírali i z různých modelů židlí. Kancelář je nakonec z velké části uzpůsobená přáním zaměstnanců, což je ze strany zaměstnavatele, myslím, velmi vstřícný krok.

Před stěhováním probíhala roční tranzitní doba, kdy se postupně měnilo i naše původní prostředí. Část rostoucího týmu Skypu se přesunula už do našich původních prostor a měli jsme najednou méně pracovních stolů. Přecházeli jsme zároveň na koncept sdílených stolů, takže si jsme si na ně všichni postupně zvykali. Když jsme přišli sem, tak ta změna nebyla tolik radikální. Už před pár lety jsme zavedli koncepci práce odkudkoli a každý si určuje, kdy a kde pracuje. Aby se lidi nebáli, že se ztratí týmový duch, dohodli jsme si v rámci týmů tzv. týmové dny, kdy se pravidelně potkáváme. Nikdo tu teď nemá svoji kancelář, ani generální ředitelka. Díky tomu, že vedení šlo příkladem, jsme změny přijímali určitě líp.

Vždy, když máme v kanceláři návštěvy, ptají se nás „jak dokážete řídit lidi v tak flexibilním prostředí?“. My ale neřešíme hodiny, kolik času člověk stráví v práci. Jediné, na čem záleží, je, jestli odvádíme výsledky. Lidi jsou najímaní podle specifického profilu – a já jsem za celou dobu tady nezažil jediného zaměstnance, u kterého bych mohl říct, že by nedělal svou práci. Bereme to tak, že podmínky, které v Microsoftu máme, jsou benefit, který vyžaduje vysokou osobní odpovědnost.

Osobně se tu určitě cítím velmi výkonně. Jsou to právě ty drobné detaily, které dělají rozdíl, jako třeba jídlo zdarma. Pro mě není lákadlo to, že ušetřím dvacku za snídani, ale že ušetřím čas. Už jsem si zvykl, že snídám tady, stejně tak si odpoledne dám svačinu, nebo když nestíhám a pracuju pozdě, tak mě nežene domů hlad.

Oproti dřívějšímu zaměstnavateli mě tady baví právě flexibilita a vlastní zodpovědnost – v tom dobrém i špatném smyslu. Práce je opravdu hodně a člověk nemůže být jenom a pořád v práci. Ta zodpovědnost, jak si ji člověk nastaví vůči práci i vůči sobě, je velmi důležitá.

Volně inspirováno blogy Humans of New York, Humans of the Street, Humans of Prague, ...