Veronika Dubská

Happiness Manager, O2

o2_dubska-2

Přístup k prostorám firmy i její kultuře se u managementu právě mění. Přímo od našeho CEO nedávno vzešel nápad na misi „Co kdyby“. Vytipovali jsme dvacet lidí, kteří dostali možnost vymyslet něco, co ovlivní všechny ve firmě. Vybraní se pak rozdělili do týmů a analyzovali, jak udělat lidi ve firmě šťastnější, spokojenější a co změnit, aby mohli pracovat efektivněji. Každá skupina na konci tříměsíční mise představila jeden nebo více nápadů.

Právě tady se objevila potřeba upravit pracovní zázemí. V lobby naší pražské centrály tak vznikl O2 HUB – interní co-workingové centrum, kam mohou lidé přijít pracovat, když třeba chtějí na chvilku změnit prostředí, potřebují se soustředit nebo chtějí jen získat inspiraci. Každý týden tu pořádáme nějakou zajímavou akci nebo workshop pro zaměstnance, kolegové i jejich hosté si tu můžou dát něco dobrého v kavárně nebo si půjčit inspirativní knížku. Plánujeme taky klidové zóny, takové malé studovny, a potom skypovny, odkud si budou moct lidé v klidu volat, aniž by okolí rušili.

Z „Co kdyby“ mise vzešel i nápad na vytvoření “inovační Garáže”, prostředí, kde by si lidé mohli vyzkoušet a prototypovat různé projekty, které mají sice inovační charakter, ale zároveň je tu i vysoké riziko neúspěchu. Do garáže může kdokoliv ze zaměstnanců přihlásit svůj nápad. Když projde selekcí, tak se k inovaci přidělí tým, peníze a na nápadu se začne pracovat. Do tří měsíců se pak rozhodne, jestli je nápad životaschopný a bude se rozvíjet dál, aby se mohl představit jako nový produkt nebo služba zákazníkům.

Taky jsme zavedli firemní ombudsmanku, která by měla fungovat trochu jako kouč, trochu jako mentor, trochu jako psycholog. Kolegové se na ni mohou obrátit s jakýmkoliv problémem.

Když nad tím přemýšlím, tak pojem manažerka štěstí zní možná moc nadneseně. Je otázka, jestli jde udělat lidi “šťastnými” nebo spíše “spokojenými”. Obecně se říká, že práce, kterou člověk dělá by mu měla dávat smysl, měl by za ní být pochválen a mělo by se mu dostávat pozornosti. U nás naštěstí management není fyzicky oddělen od běžných zaměstnanců, jako jinde, kde sedí opravdu v nejvyšším patře, kam člověka pomalu ani nepustí kartička. Nejvyšší vedení, přibližně 10 lidí, má své kanceláře, ale díky openspace prostoru a otevřené atmosféře se tu s nimi můžete potkat víceméně kdy a kde chcete.

Aby lidé byli spokojenější či šťastnější, tak je podle mě nejdůležitější, aby zkrátka měli prostor říct svůj názor a byli vyslyšeni. Velmi důležitá je v tomhle ohledu pozice vašeho šéfa. Říká se, že když člověk odchází ze zaměstnání, tak neodchází z práce, ale odchází z týmu, kde nebyl spokojen se šéfem.

Volně inspirováno blogy Humans of New York, Humans of the Street, Humans of Prague, ...