Tereza Zíková

prorektorka a odborná asistentka katedry antropologie, Západočeská univerzita

Mojí specializací je antropologie a obecně se myslím dá říct, že vztah člověka a prostoru má dvě roviny. Prostor sám na nás může nějak působit – kreativně nebo třeba uklidňujícím dojmem. A to může ovlivňovat, co se v něm děje. Druhá rovina potom je, kým je takový prostor obydlován. Lidi si ho vždycky zabydlí nějakými svými představami i způsobem, jakým se k němu vztahují.

Já třeba nedokážu říct, jestli se cítím líp ve starších částech univerzity, kde je i moje kancelář, nebo v moderním designovém stylu naší nové zasedačky. Vždy záleží na tom, co se kde řeší. Někdy se můžete cítit líp v méně hostinném prostředí, když se tam odehrávají zajímavá setkání a na druhou stranu krásný prostor, i když v něm probíhají složitější diskuse, nabízí alespoň kulisu, která to dokáže zpříjemnit.

Já mám uzavřenou kancelář o dvě patra níž než je nová zasedačka. Na rozdíl od ní je vybavená celkem klasicky, nejvíc tam vybočuje asi zelená sedačka. Příjemnější by asi byl nějaký společný sdílený prostor, který tu celkem chybí. Teď se ale uvažuje o rekonstrukci, tak třeba něco takového přinese. Tady na rektorátu jsou kanceláře docela malé, největší jsou pro 4-5 lidí a nejčastěji pro 2-3 lidi.

Naše zasedačka dříve vypadala úplně jinak, byl tu jiný nábytek a rektoři sem dávali obrazy a plastiky, které dostávali. Nemělo to tu jednotný styl a moc to neladilo. Dokonce bych řekla, že se tu dřív i jinak dýchalo, což rozhodně nebylo jenom vzduchem. Musela jsem si zvykat, že tu nejsou závěsy a je to celé takové otevřenější. Ze začátku to působilo prázdněji, ale pak se to zaplnilo knihami a květinami a hned je tu útulněji.

Nově je tu také netradiční kulatý stůl. Když jsme sem poprvé přišli, tak jsme nevěděli, kdo si kam má sednout. Chtěli jsme asi respektovat nějaké ustálené zasedání a určitou hierarchii a najednou jsme nevěděli, jak na to.

Zároveň jsme si dřív zkoušeli sedat i dovnitř kruhu, což se pak ukázalo trochu nepraktické. Kruh je ale ideální, když proti sobě sedí dvě strany nějakého jednání a zároveň je hezky symbolické, že se v tom případě ty strany jakoby propojují.

Na ZČÚ má každá katedra odlišný charakter. Fakulta umění a designu je v tomto ohledu hodně svébytná. Včetně kanceláře děkana, která odpovídá jeho osobnosti. Na technických fakultách zase vybavení koresponduje s technickým myšlením tamních vyučujících a u nás na Filozofické fakultě se tíhne k tomu, abychom zůstali ve starých budovách v historickém centru Plzně.