Kamil Sobek & tým

Manažer call centra - telesales outbound, O2

Nehoda na motorce mi v roce 2013 změnila život. Zlomil jsem si dva obratle. Operace, JIP, dlouhá rehabilitace…nicméně jsem zůstal upoután na invalidní vozík. Mám s manželkou dva syny, život se nám změnil, ale rodina mi hrozně pomohla. A stejně tak rychlý návrat do práce. Po zdravotní stránce jsem nebyl ještě fit, ale nechtěl jsem zůstat doma, tak jsem naskočil zpět do rozjetého vlaku, který jel sakra rychle. Vrátil jsem sedm měsíců po nehodě. Byl to raketový návrat, ale když se ohlédnu, bylo to to nejlepší, co jsem mohl udělat.

Vrátil jsem se na stejnou pozici, kterou jsem dělal před nehodou. Pracuji jako manažer ostravského call centra O2. Moje role obnáší tvorbu, rozvoj a vedení týmu, se kterým následně plním zadání a cíle společnosti. Mám pod sebou šest supervizorů, každý z nich má na starosti 15tičlenný tým.

Po nehodě fyzicky nezvládám plný úvazek, takže jsem se dohodl na zkrácení na 6,5 hodiny denně. Můj bývalý šéf mi okamžitě vytvořil podmínky, které mi návrat umožnily a hodně mě motivoval. Zaměstnavatel upravil celé call centrum na bezbariérové, postavili mi nájezdovou rampu, upravili toalety, dveře, parkování a další detaily. Kvůli mě popřesazovali 400 lidí v budově. Jsem za to O2 hodně zavázán.

Musel jsem trochu změnit styl práce. Vždycky jsem chtěl do všeho vidět a řešil jsem osobně každý detail, ale po nehodě jsem se naučil dát víc prostoru i zodpovědnosti svým lidem, což ve výsledku posunulo mě i můj tým.

Moje práce je hodně o osobním kontaktu s lidmi, ale i v našem oboru se časy mění a díky technologiím můžu být částečně flexibilní, zvládat svoji práci při zkráceném úvazku a skloubit ji s osobním životem. Skype mi umožní být neustále v kontaktu, aniž bych musel absolvovat nějaké dlouhé cesty. Také mohu mít alespoň částečný home office – administrativu, nebo různé analýzy a poslechy hovorů, které nestihnu v práci, si mohu vzít domů a pracovat na notebooku. V rámci týmu pak využíváme sdílení dokumentů prostřednictvím OneNote od Microsoftu, takže každý, kdo potřebuje, má kdykoliv a odkudkoliv přístup. I já se ke všemu dostanu z domova.

Každý den máme operativní porady, ale zároveň hodně věcí potřebujeme mezi sebou sdílet, například zápisy z porad, školící materiály, tipy z koučinku. Každý supervizor i každý operátor má svou složku, všechno je přehledně roztříděné tak, aby nikdo nemusel nic zdlouhavě hledat.

Call centrum je specifické pracovní prostředí, živé a hektické, člověk se rozhodně nenudí. Mně ten bzukot od začátku vyhovoval. Rád zkouším dělat věci „jinak“, kreativně, to mě na tom baví a myslím, že to dokazují i mé výsledky.

U O2 jsem téměř 14 let, začínal jsem jako operátor call centra, první dva roky jsem pracoval jako prodejce na příchozí lince. Po dvou letech jsem se přihlásil do výběrového řízení na pozici supervizora, ani ne proto, že bych to chtěl dělat, ale spíš proto, že jsem si neuměl představit práci pod některým z mých kamarádů, kteří se na pozici taky hlásili. Byl jsem v šoku, když jsem vyhrál, ale velmi rychle mě to začalo bavit. Po nějaké době jsem se stal zástupcem manažera a z toho pak vyplynulo, že bych mohl i to manažerování zvládnout.

Naše jednotka zpracovává online požadavky z webu O2 a voláme stávajícím zákazníkům s nabídkami rozšíření služeb. Na sále bývá ve směně kolem 70 lidí, ale není to studený open space, kde by byli všichni namačkaní na pár čtverečních metrech. Dbáme na to, aby prostředí bylo moderní a každý měl i v tom ruchu dostatek soukromí. Důležité je kvalitní osvětlení a protihlukové bariéry. Každý zaměstnanec může využít odpočinkové místnosti, které vypadají jako obýváčky, může si zajít na chvíli ven, využít jídelnu. Lidé, kteří k nám přijdou, jsou často příjemně překvapeni. Pracovní prostředí spolu se zaměstnaneckými benefity hrají klíčovou roli pro snižování fluktuace.

Mám to prostředí rád, jsem rád mezi lidmi. Moc pro mě znamená, že jsem se dokázal adaptovat, svou práci zvládám a jsem hrdý, že dokáži splácet hypotéku, věnovat se rodině a svým koníčkům.