Veronika Ryšávková a František Korbel

Havel, Holásek & Partners

HOO_final-3

„Když jsme se stěhovali z Ungeltu, dlouho se hledal ideální prostor. Chtěli jsme všechno. Blízkost centra, parkování pro nás i klienty, dostupnost služeb, krásné prostory, navíc je nás hodně… Když už jsme ho našli, hodně jsme si hráli s interiéry. Celý náš prostor má dobře promyšlenou vnitřní logiku – pracujeme v různých týmech, takže jsme kanceláře zařídili tak, aby spolu seděli právníci, kteří mají stejnou specializaci a pracují spolu na stejných věcech. Většinou spolu sedí dva kolegové, často je jeden z nich juniornější a druhý zkušenější, typicky koncipient a advokát nebo vedoucí advokát, který svého mladšího kolegu „učí“ a podporuje.

Oba jsme pracovali na ministerstvu spravedlnosti jako vysocí státní úředníci, seděli jsme v honosné budově, chodili po červených kobercích a měli několikanásobně větší kancelář i servis. Zažili jsme tam dobré časy, ale po tomhle typu „luxusu“ se nám nestýská.

Přestěhování do Florentina pro nás vlastně představuje paralelu toho, jací jsme jako kancelář: mladí (patříme mezi nejmladší kanceláře vůbec), velcí (jsme i největší advokátkou) a flexibilní. Všichni mají hodně práce, jsou pořád tak trochu ve spěchu, ale pořád se na sebe smějí, vtipkují, všichni si tykáme. A přesně tohle dělá naší kancelář takovou, jaká je.

I občasný home office má něco do sebe. V tomhle je naše firma hodně otevřená – dává nám možnost pracovat tam, kde prostě nejlíp, což znamená i v největší pohodě. A někdy je to prostě bez všech přesunů a lidských interakcí nejefektivnější způsob práce. A taky hodně motivující. Zvlášť v mladé kanceláři, kde má spousta z nás malé děti.“

Volně inspirováno blogy Humans of New York, Humans of the Street, Humans of Prague, ...